Nizozemí ležící v takzvaném Beneluxu je západoevropská země s bohatou historií. To se dá vyčíst nejen z tradic, které si tento stát připomíná a jež si nyní připomeneme. Kalendářní rok je zahájen Novým rokem, tento den se jako svátek slaví ve většině nám kulturně blízkých zemí.
Velikonoce
Svátky připomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista mají svůj původ v pohanských zvycích ohledně příchodu jara. Odtud také jejich pohyblivé datum. Stejně jako většina Evropanů jsou i Nizozemci doma na Velikonoční pondělí, což je zejména u nás vnímáno jako vyvrcholení těchto svátků, s nimiž je spjato koledování, vajíčka či zajíček.
Určitou kontroverzi v Česku budil tzv. Velký pátek. V tento den byl Ježíš Kristus ukřižován a pro křesťany proto má toto období mimořádný význam. V České republice se sice Velký pátek slaví jako státní svátek nově, v Nizozemí má výraznější tradici. Lidé nechodí do práce ani do škol pátek před velikonočním víkendem už několik řadu let.
Královnin den (30. dubna)
Lidé si připomínají narozeniny své královny, konkrétně se jedná o královnu Juliánu, matku někdejší panovnice Beatrix. Ta si shodou okolností datum pro svou rezignaci vybrala právě 30. dubna.
Poslední dubnový den si občané na sebe berou oblečení v oranžové barvě a pořádají průvody či veselice na počet vládnoucího rodu Oranžsko-nasavské dynastie.
Den osvobození od fašismu (4. května)
Druhá světová válka v Evropě skončila 8. května 1945. Proto i Češi tento den slaví jako Den vítězství. Spojenecká vojska však území od nacistů osvobozovala již měsíce předtím, a proto nizozemské území bylo oproti nám osvobozeno s předstihem – Den osvobození se zde slaví již 4. května.
Zvláštnost je, že Nizozemci si v názvu tohoto svátku ponechali slovo „osvobození“. Naši zákonodárci před lety prosadili přejmenování na „vítězství“. Obtížně říci, v čem je mezi námi a Nizozemím takový rozdíl.
4. květen je však slaven pravidelně, nedošlo jako u nás za minulého režimu se záměnou s 9. květnem, který dodnes slaví Rusové.
Svatý Štěpán
V kalendáři Štěpána najdeme 26. prosince jako součást Vánoc. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby v Nizozemsku nebyl tento svátek poněkud pohyblivější. Když totiž vyjde na víkend, je slaven až následující pondělí. Naposledy k tomu došlo minulý rok, kdy si Nizozemci Štěpána připomněli až 28. prosince.
Další svátky
Ostatní dny se nesou v zásadě v křesťanském duchu – Nanebevstoupení Páně (14. května), Svatodušní neděle a Svatodušní pondělí (poslední možný červnový termín).
