Ačkoliv je tato země politicky neutrální, skýtá mnohé zajímavé dny. Na některé z nich se nyní podívejme blíže.
Řada svátků je držena pouze v určitých kantonech (samosprávných jednotkách Švýcarské konfederace). Není tomu tak jako u nás, kdy státní svátek platí pro celou zemi. Na základě toho vybereme ty nejzajímavější údaje, které mají zpravidla platnost pro celé území, nebo alespoň na jeho podstatnou část.
Den Svatého Josefa
Už podle názvu pochopíme, že se jedná o svátek na základě křesťanské tradice. Tento židovský tesař se narodil v 1. století před naším letopočtem a jeho ženou se stala Panna Marie, jež porodila Ježíše Krista. Den se slaví 19. března, tedy Josefové zde mají svátek stejně jako u nás. S tím rozdílem, že v České republice se oslavy neujaly jako celostátní symbol.
Velikonoční svátky
Svátky připomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista mají svůj původ v pohanských zvycích ohledně příchodu jara. Odtud také jejich pohyblivé datum. Stejně jako většina Evropanů jsou i Švýcaři doma na Velikonoční pondělí, což je vnímáno jako vyvrcholení těchto svátků, s nimiž je spjato koledování, vajíčka či zajíček.
Určitou kontroverzi u nás budil tzv. Velký pátek. V tento den byl Ježíš Kristus ukřižován a pro křesťany proto má toto období mimořádný význam. V České republice se sice Velký pátek slaví jako státní svátek nově, ve Švýcarsku má už dlouhodobější tradici. Lidé nechodí do práce ani do škol pátek před velikonočním víkendem už dlouhou řadu let.
Svátek práce
1. květen najdeme v kalendáři v mnoha zemích, ve Švýcarsku má přece jen trochu jiný nádech než ve střední a východní Evropě. Vzhledem k tomu, že tento stát nemá socialistickou minulost, Svátek práce si nenese diskreditaci minulého režimu. První květnový den si proto Švýcaři skutečně připomenou význam práce i neblahý osud amerických dělníků na konci 19. století, na jejichž počest se tento svátek připomíná.
Švýcarský federální půst
Abychom jen neporovnávali švýcarské státní svátky vůči obdobným dnům u nás či jinde ve světě, zmiňme den, který je typický pouze zde. 20. září si celá země kromě kantonu Geneva připomíná svátek, jehož počátky sahají až do poloviny předminulého století. Pod tíhou moderní civilizace se postupně vytrácí povědomí o historických tradicích, stále ovšem přetrvává znalost toho, že den by měl být zakončen švestkovým koláčem jako večeří, která je zároveň jediným velkým jídlem.
Jeho vznik se datuje rokem 1848, kdy se celý kontinent potácel ve víru revolucí. Švýcaři pocítili nutnost pokání a smíření se, proto nastal „federální půst“.
Další svátky
Mezi další významné svátky ještě patří 1. srpna – Založení Švýcarské konfederace, což se dá přirovnat k našemu 28. říjnu. Snad jen s tím rozdílem, že Švýcarsko se na mapě objevilo o několik staletí dříve než Československá republika. Roku 1291.
1. listopadu si Švýcaři připomínají Svátek všech svatých, který se u nás vžil následující den pod pojmem Dušičky.